O kávě

Teplota, srážky, vlastnosti půdy a nadmořská výška – to jsou faktory, na které dáváme při pěstování kávovníku obzvlášť pozor. Tropické kávovníky mají vysoké nároky na prostředí a jen při jejich splnění má káva stoprocentní kvalitu. Nároky jsou však u obou druhů, arabiky a robusty, rozdílné.

Při pěstování kávy arabika je potřeba teplota v rozmezí 18 až 25 °C. Robustě se připisuje lepší přizpůsobitelnost. Zvládne i vyšší teploty, ale vyžaduje vlhkost.

Kávovníkům vyhovuje pokud možno vyvážené klima bez silného slunce a veder. Mrazy mohou vést k poškození květů a výpadku úrody. Tradičně přinášejí první úrodu po třech až čtyřech letech. Po šesti až osmi letech dosahují stromy své maximální produkční kapacity. Po překročení věkové hranice 20 let začíná velikost úrody opět postupně klesat.

Plody kávovníků potřebují dlouhý čas na to, aby dosáhly zralosti. U arabiky uplyne od opylení květů 6 až 8 měsíců, robusta vyžaduje dokonce 9 až 11 měsíců.

Pro nejlepší kávu se ručně sbírají jen jednotlivé dozrálé bobule. Je to sice velmi náročné na čas a práci, ale pouze tak můžeme garantovat nejvyšší kvalitu.

Vše výše uvedené my dobře známe a staráme se proto o kávová zrna tak, abyste vy dostali v šálku tu nejkvalitnější kávu.

Než se vaše oblíbená káva dostane na trh, je potřeba ještě četné čištění a třídění. Stejně jako během celého procesu zpracování, kdy se produkt stále znovu třídí, separuje a kontroluje, musí i po skončení loupání proběhnout závěrečná klasifikace. Kávová zrna se kromě oddělování od případných zbytkových usazenin dále třídí podle velikosti, hustoty a barvy. To se provádí ručně, pomocí mechanických nebo elektronických strojů na třídění.

Poté, co je káva rozdělena podle jednotlivých stupňů kvality, se plní do pytlů, případně se přesouvá jako sypaný produkt do kontejnerů. A může se vydat na cestu do sušárny.

Základním krokem při sušení je rozprostření kávových zrn na betonovou nebo dlážděnou plochu. U menších výsadeb se používají i speciální stojany. Na drátěných plochách polic je rozprostřena tkanina, na které schnou uložené kávové bobule. Aby nezačaly bobule hnít, nesmí být rozprostřená vrstva příliš silná.

Plody je třeba stále obracet a hýbat jimi. Sušený produkt se musí chránit před deštěm a teplotními výkyvy. Než kávové boby vyschnou a dosáhnou vlhkosti cca 12 %, uplyne přibližně tři až pět týdnů. Zralý, čerstvě obraný kávový bob obsahuje 50 až 60 % vody. Správný stupeň vlhkosti má tehdy, když zrna obsažená v bobuli při zatřesení cinkají.

Uskladnění čerstvě usušených bobů je velmi důležitá procedura. Skladovat se dají jen velmi omezenou dobu, a proto musí být co nejdříve převezeny na místo dalšího zpracování.

Již několik desítek let se k nám káva přesouvá pomocí objemných kontejnerů. Tento způsob přepravy poskytuje mnoho výhod: lepší využití objemu kontejneru, výrazně levnější manipulace a snižování zátěže na životní prostředí odpadnutím potřeby zpracování použitých pytlů. Nejdůležitější je ale to, že si káva ponechává svou unikátní kvalitu, vůni a chuť.

Aby vaše káva měla tu nejlepší chuť a aroma, ladíme pro vás kávy různého původu, druhu a kvality. Umět zákazníkům poskytnout stále stejně dobrý produkt, na který si zvykli, vyžaduje výjimečné znalosti, protože káva je přírodní produkt rychle podléhající okolním vlivům. Při pražení rozpalujeme suchá kávová zrna, zpravidla při vyšším tlaku vzduchu. Samotný proces pražení začíná při teplotě 100 °C a končí teplotou 200 až 260 °C.

Voda obsažená v kávových zrnech se odpaří. Vlivem vysokého tlaku, způsobeného vodní parou a plyny, se zrnka zvětší přibližně na dvojnásobek svého původního objemu. Vnější pokožka na kávových zrnech se uvolňuje a odpadává. Zrno mění svou barvu z jemně zelené přes žlutou, žlutohnědou, světlehnědou až po tmavohnědou. V závislosti na stupni pražení mohou na povrch vystoupit oleje. Při tomto procesu vzniká specifické kávové aroma.

Běžným způsobem pražení je šaržové pražení – buď v bubnovém pražiči, nebo ve fluidním pražiči. Při kontinuálním pražení dochází k transportu a pražení kávy uvnitř rotujícího bubnu prostřednictvím uvnitř uloženého transportního systému. Po ukončení pražení se obvykle chladí pražený produkt vzduchem. Na prvotní chlazení se však může použít také voda, čímž se proces pražení prudce ukončí.